Občas je čas na to dát si dort i si pobrečet

Krásnou sobotu! Dnešní článek je opravdu neplánovaný a hodně spontální a takové patří k mým oblíbeným. Poslední dobou trochu "bojuju" s tím, jak na sociálních sítích vše vypadá tak skvěle. Dokonce bych použila slovo sluníčkově, i když ho vůbec nemám ráda. Myslím, že i v jednom z mých nejosobnějších článků o (ne)otěhotnění jsem ukázala, že tomu vždycky tak není a teď budu trošku pokračovat.

Přiznám se, že teď i když prožívám rozhodně nejhezčí období v životě a jsem vnitřně šťastná občas i já padám na "pusu". Naposledy tento týden. Po třech pracovních dnech jsem byla snad víc unavená a vyčerpaná jak po celém pracovním týdnu.
Proč? V září jsem už nastoupila do do nové práce, která je už samozřejmě v Praze. K tomu čekáme na vyřízení všech formálností a papírů k našemu novému bytečku, takže tady bohužel zatím nemáme vlatní bydlení. Přes týden jsme v Praze buď u kamaráda nebo u známých a o víkendech jezdíme domů do Hradce, kde na mě čeká pračka a žehlička a jiní mazlíci.

Kromě toho všeho se ve mě začají "moc hezky" bouřit těhotenské hormony a jak se to projevuje? Brečím. Jo, je to bomba a někdy stačí fakt málo. Nepředstavujte si mě prosím, jako nějakou fnuknu, která všude kam přijde, bulí. Ale když se sečte únava z práce, cestování Praha - HK, trávení času mimo domov a hormony, tak to stojí za to.

A víte co? Myslím, že je to normální. Každý z nás to má občas těžký a splín je normální (v těhu asi častěji :p), i když to tak nasociálních sítích nevypadá. Co myslíte?
Mně pomohla čtvrteční dávka cukrů v tartaletce, ale na všechno to taky nezabírá...

Mějte se krásně a zítra konečně vyjde Těhotenský deníček za první trimestr!

Vaše L.