12. října 2020

Když kojení není radost & tipy na podporu laktace


Ahoj všem, dneska u hodně osobního článku, do kterýho se mi upřímně vlastně vůbec nechce. Je to pro mě hodně těžký a citlivý téma, o kterým když mluvím, nebo píšu, mám pořád na krajíčku. Dělám to proto, že mně samotné by podobný článek pomohl a vlastně v takových vidím největší smysl.

Předem bych chtěla říct, že prvního syna Jonáška jsem kojila prakticky plně rok a půl, i když začátek nebyl jednoduchý, tak jsme to s paní laktační zvládli. Kojení jsme milovali oba, i když mě postupem času dávalo hodně zabrat ať už fyzicky nebo zdravotně. No a vlastně právě proto, že jsem kojila tak dlouho, mě ani nenapadlo, že by podruhé mohl nastat problém
Začalo to ideálně, Isabelí se přisála hned na sále, k prsům se měla, laktace šla nahoru a ještě teď slyším paní primářku, že by si všichni z Isabelky měli vzít příklad. Nikdy jsem nepatřila k těm, z kterých by stříkalo mléko, ale platilo, že jaká byla poptávka, taková byla nabídka. Zlom nastal desátý den po porodu, kdy opadl takový ten "Boom"plných prsou, laktace se ustálila a Belí se měla více snažit. Jakmile jsem si ji chtěla dát k prsu nastal neskutečný pláč a neustálé odtahování. Nejprve jsem myslela, že je to bříško, dělali jsme vše možné i nemožné, aby bolest bříška a tedy i ten hrozný pláč ustal, ale nepomáhalo nic.

Zavolali jsme tedy tu úžasnou paní laktační, co mi pomohla s Jonáškem. Přicházela s úsměvem a slovy, že není možné, že nebudu kojit, když jsem první dítě kojila tak dlouho. Odcházela už ne tak usměvavá s tím, že Isabelka je osobnost, a že to bude mít v životě těžký. Opakoval se naprosto stejný scénář, který jsme zažívali už několik dnů, strašný pláč u prsa a neustálé odtahování. Bříškem to nebylo, to jsem postupem času zjistila i já, protože plakala jen, když došlo na kojení. Paní laktační mi vysvětlila, že s největší pravděpodobností se takhle vzteká, protože ji neteče mléko tak, jak byla zvyklá, a jelikož to vždy během chvilky vzdala, mléko se nestihlo pořádně roztéct. Verdikt byl ten, že to máme pořád zkoušet, a když bude dále takto plakat, mám ji dát třeba dva dny úplnou pauzu, aby se uklidnila a trošku zapomněla na špatnou zkušenost. Zároveň jsem musela začít odsávat mléko a tím podpořit laktaci. Ona totiž Isabelka během pár dní dost zhubla a jak tolik nepila, mně se laktace snižovala.

Vše se opakovalo znovu. Nepomohla ani zmíněná "kojící pauza", byly jsme nešťastný a ubrečený obě, vlastně ani nedokážu říct, která víc. Já měla s odsávačkou nulovou zkušenost, protože jsem si pamatovala, že mi moc mléka nikdy odsát nešlo. Zkoušela jsem to naposledy, když Jonymu byl cca rok a  asi po půl hodině jsem celkem odsála 40 ml, což je na roční plně kojené dítě strašně málo. Vytáhla jsem svoji ruční i elektrickou odsávačku, která byla klasická na jedno prso a zkusila odsávat každé po 15ti minutách. Neodsála prakticky nic. Belí jsme začali  dávat umělé mléko ze stříkačky a já neustále načítala články, jak zvýšit laktaci.


Pár dní uběhno a nic se nezměnilo. Naše paní laktační byla na dovolené, tak jsme se rozhodli, že zkusíme jinou. O té druhé paní, co tu byla ani psát nebudu, možná jen to, že mi je líto, že i takové jsou a tahají z lidí peníze. Byla to opravdu špatná zkušenost a spíše uškodila než pomohla. 

Hledali jsme dál a na doporučení jsme našli úžasnou paní Hanku, která je podle mě paní laktační s velkým P. Byla velice profesionální, milá a doteď jsme v kontaktu a můžu ji kdykoli zavolat. Udělaly jsme si takový plán jak podpořit laktaci, dala mi několik tipů a hlavně mi doporučila, ať si půjčím odsávačku Medela Symphony, která má nejlepší výsledky v odsávání a navýšení laktace. Odsávačku jsme si půjčili v běžné půjčovně pro novorozence, půjčovné je pro prvních 10 dní 70,- za den a dále se snižuje na 60,-. Dělala jsem snad opravdu všechno, co jsem kde vyčetla a co mi Hanka poradila, ale tahle odsávačka byla zázrak a já se cca po třech týdnech pravidelného odsávání prakticky z 0 dostala na 600 ml za den, což pokrývalo Isabelčin příjem. Bohužel, i když mléka bylo dost, Isabelky chování se nezměnilo.


Nebudu lhát, bylo to pro mě peklo. Moje miminko nechtělo pít, každý pokus o kojení končil pohromou a já na tom nebyla moc dobře psychicky a nutnost pravidelného odsávání mi nepomáhala. Ono totiž odsávat každé 3-4 hodiny je opravdu hodně náročné a se dvěma dětmi je to mazec. Ale dělala jsem to, chtěla jsem udělat maximum, abych si jednou mohla říct, že jsem proto udělala vše.
Další postup byl suplementor, je to takové "zařízení", které si dáte na krk, nalijete do něj mléko, které jde hadičkami k prsu. Miminko se nemusí tolik snažit, mělo by mít dost mléka a hlavně by si mělo zase zvyknout být v klidu u prsa. S jedním miminkem bych to vydržela asi déle, ale se dvěma dětmi to moc dlouho nešlo, je to opravdu hodně náročné samo osobě a s druhým dítkem, které je zvyklé na 100% vaší pozornosti, mi to přišlo dlouhodobě nemožné.



Další problém, který jsme museli s paní laktační řešit byl ten, jak tedy malou krmit. Mléko už měla skoro všechno moje, ale stříkačka už byla málo. Doporučila mi láhev Medela Calma, která je speciálně určena pro kojené děti, protože neteče a dítě musí opravdu hodně sát. Belince to hned ani nešlo a nějakou dobu trvalo, než se pít z Calmy naučila. Tahle lahvička je super i v tom,  že díte musí zapojovat orofaciální systém, což je u takhle malých miminek důležité.


Vlastně díky Calmě jsem už jednu dobu myslela, že bude líp. Belí se díky ní naučila pít z kloboučků a už kojení vypadalo lépe a ne tak beznadějně, ale pak se vše bohužel opět vrátilo do starých kolejí. Moje snažení trvalo dál, kolotoč odsávání, vitamíny, bylinky, přikládání, pokusy o kojení, bohužel bez výsledku. Laktaci jsem už měla "hezkou", takže jsem odsávačku vrátila a přešla na Medela swing maxi,  která je taky na dvě prsa, což se mi osvědčilo ve tvorbě laktace i v úspoře času. Tahle odsávačka je super a podle toho, co mi říkala paní laktační, tak na domácí použití je nejlepší. Mně s ní trochu laktace oproti Medela symphony poklesla, protože to už je větší kalibr a co si budeme, nejlepší "nakopávač" laktace je spolupracující miminko u prsu a to mně chybí.


Jak už jsem psala, za mě základ je odsávačka na obě prsa, bez ní bych už to dávno vzdala. Další můj neuvěřitelnej pomocník je tenhle pás, díky kterému nemusíte celou dobu odsávačku držet na prsou. Samozřejmě, když odsáváte občas tahle věc vůbec není potřeba, ale když odsáváte 7  krát denně se dvěma dětmi potřebujete alespoň jednu ruku volnou, nebo se zvládnete i napít.

Ani nevíte, jak bych vám ráda napsala, že tenhle náš boj skončil a malá se krásně kojí. Bohužel se tak nestalo, má to v té hlavičce asi nastavené jinak. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že jsme opravdu dělali maximum, co nám bylo doporučené. Malá měla prakticky až do 3,5 měsíců 90% mého mléka, teď jsem si ze zdravotních důvodů musela dát od odsávačky chvíli pauzu. Na jednu stranu se mi ulevilo, na druhou stranu mám nutkání pokračovat, i když už v úspěch moc nevěřím. Největší pravděpodobnost opětovného sání z prsu a kojení je do tří měsíců miminka, i když prý nic není nemožné.


Je mi jasné, že tenhle článek si přečtou převážně maminky, co kojí, nebo kojit budou, ale chtěla bych poprosit i ty ostatní. Já jsem bohužel jeden z příkladů, že kojení není samozřejmost a pokud uvidíte maminku, jak dává svému malinkému miminku lahev, nekoukejte na ni jako na nejhoršího člověka na světe. Třeba je to právě ona, co by pro své miminko a proto, aby mu tu lahev nemusela dát udělala všechno, denně se trápí xy hodin s odsávačkou a je sama z toho všeho kolem nešťastná. Možná dělá všechno možné i nemožné, co by třeba jiná kojící maminka, které to jde samo, nedělala.

Také bych chtěla upozornit na dobře míněné rady typu:  "To bude dobrý, musíš se uklidnit, přeháníš ...". Já byla za každou radu a hlavně osobní zkušenost neskutečně vděčná, ale tohle možná snižování problému někoho bez zkušenosti, nikomu nepomůže, naopak. Mě by po roce a půl kojení také nenapadlo, že něco takového může nastat a BUM! Stalo se. Takže bych tyto dobře míněné rady přirovnala k tomu, když někdo, kdo má doma ideálně dvě krásné zdravé děti, které "vznikli" po pár málo pokusech radí druhému, který se několik  měsíců možná i let snaží o miminko, že se má hodit do klidu a hlavně na to nemyslet! "Jojo, díky moc, přesně tak to funguje."

Nakonec bych chtěla říct, že všem kteří bojují, držím palce! Já se teď snažím udržet balanc, abych neměla výčitky a nehroutila se, že nejsem doma, když mám odsávat. Chci být tou nejlepší mámou pro svoje děti a už několikrát jsem si řekla dost, že už nemůžu, že už to nedám. Pak jsem ale zase pokračovala.  Všehno se teď ve mně pere, na jednu stranu mi hlava  říká, že nebudu lepší máma, když budu kojit na druhou to nechci vzdávat. Nejdřív mi strašně chyběl ten kontakt, na který jsem byla zvyklá u kojení, ten si naštěstí s Belinkou vynahrazujeme. Je to kontaktní miminko, ráda se mazlí, nosí v nosítku, spinká s náma v posteli :).  Je  to prostě MOJE nejúžasnější, nejkrásnější a nejusměvavější holčička a jak říkala naše pediatrička asi nemůžu mít všechno.


Typy na zvýšení laktace

Teď už slíbené tipy, jak jsem psala, dělala jsem vše možné i nemožné, za mě má největší úspěch kontakt s miminkem a kvalitní odsávačka na obě prsa. 

Kontakt s miminkem - ideálně kůže na kůži, sliny miminka na bradavce, doteky při kojení, šátek, nosítko, spaní s maminkou v posteli

I když je to někdy těžké, hlava je mocná čarodějka a  pomáhá pohoda, přiměřený odpočinek


Tekutiny - 2,5 až 3,5 l/denně ideálně vlažných, nebo teplých tekutin. Doporučuje se sklenice černého piva nebo nealkoholické pivo, kojící čaje, melta

Bylinky podporující tvorbu mléka - anýz, fenykl, kmín, kopřiva, meduňka, maliník, jestřabina lékařská, kopr, bazalka, benedikt lékařský, řecké seno

Homeopatika - Ricinus comunis 5 CH

POZOR laktaci tlumí -  šalvěj, máta, třezalka, kostival, aloe, echinacea, žen-šen

Co jsem brala a příště bych už nebrala jsou homeopatika a kombinace benediktu lékařského a pískavice, neměly na mě žádný vliv. 

Navíc beru stále doplněk stravy "Chytré miminko Superfolin 2", které jsem brala celé těhotenství i před samotným otěhotněním. Jeho hlavní součástí je kyselina listová, potřebná hlavně pro normální růst zárodečných tkání během těhotenství. O tom, že je kyselina listová důležitá, víme asi všechny, ale co už je méně známé, že velice záleží na tom, v jaké formě ji bereme – můj gynekolog mě upozornil na obyčejnější varianty, které ve většině případů tělo vůbec neumí využít a nemá moc příznivých účinků. Proto právě beru Superfolin, ten obsahuje Quatrefolic, což je folát čtvrté generace, díky kterému tělo snadno vstřebá nutnou denní dávku kyseliny listové. ** ve spolupráci s "Chytré miminko Superfolin 2"


Tenhle článek není nijak sponzorovaný celá tahle cesta nás stála hodně nervů i peněz, i když  se tu objevuje hodně značka Medela, je to z toho důvodu, že nám byla  doporučována jako nejleší  a musím souhlasit, že  bez ní  by moje mléko neměla malá vůbec. Až v průběhu naší cesty si Mela všimla našeho příběhu a chtěli nás podpořit v tom,  co děláme a dostala jsem odsávačku a nějaké  drobnosti, co nám moc pomohli. Ještě jednou děkujeme! A dodatečně, Medela  byla tak hodná a poskytla mi pro vás slevu na jejivh eshop s kódem LENKA20.

Já už teď mám zase slzy v očích, ale věřím, že už bude brzy dobře.

Příště u něčeho veselejšího!

Vaše 
L.

3 komentáře :

  1. Dobry vecer,chtela bych vam rict,ze jsem mela uplne stejny problem,bojovala jsem jak to jen slo a nakonec jsem odsavala do 7 mesicu a pak už jsem to vzdala.Odsavat nekolikrat denne při jednom diteti je masakr a pro vas to muselo byt jeste horsi,když mate dve deti...A víte co,pak jsem si rekla,ze jsem malemu dala dost,jenze ono se to neodviji od toho,jestli kojime nebo dáváte uměle mléko,ale o tom jak mate dite rada😉Drzte se a nebojte,nejste v tom sama

    OdpovědětSmazat
  2. Já teda maminka nejsem, a ani v očekávání, ale s přítelem miminko v budoucnu plánujeme. Tenhle článek je ale něco, co by si měla každá přečíst. Jsem za něj velmi ráda, i za to, že se někdo s takovou zkušeností dokáže podělit a předat to dál. Myslím si, že je skvělé tohle šířit dál, abychom si byly vědomy toho, že kojení není samozřejmost, ale dar.
    Přeji hodně zdaru :)

    OdpovědětSmazat
  3. Sedím zrovna na těhu cukrovce (ideální chvíle klidu na to si přečíst tento krásný článek), a musím říct , že konec (zejména ten zvýrazněný) mě dojal. Úplně přesně si pamatuji jak to bylo s námi, rodila sem císařem a kojení bylo pro nás utrpení, avšak nějakým vnitřním hlasem sem stále bojovala (možná i velkým nátlakem okolí), plakala, miminko řvalo hlady, ty chvíle byli nekonečné. Když sem ohlednu za tím zpět, nechápu proč sem se tak hnala za kojením, mohla sem si užit nádherné společné chvíle, plné šťastného miminka a i mě, misto toho ze mě byla pohublá troska. Nešťastná máma. Nyní u druhého těhotenství jsem doufám, poučená z předchozí zkušenosti a moc dobře vím, že kojení není vše. Kojení z nás nedělá lepší mámy. Jsi veliká bojovnice a máš můj velký obdiv za takovou snahu! A moc ti přeji hodit tohle všechno za hlavu a začít si na plno všechno užívat, vždyť to tak letí, a až ji budou tři, čtyři, tak to bude jen špatná vzpomínka ������

    OdpovědětSmazat